A jelikož na tomto místě zůstaly pozůstatky druhé světové války, tak se na místní haikyo mrkněte se mnou.

Maličko do historie: 

V 7. až 8. století ostrovy obývali buddhističtí mniši, jenž praktivovali shugendo (Shugendo byl řád horských asketů, japonská synkretická sekta, která působila v období 6. – 19. století.)

Tvrdí se, že En no Gyōja, zakladatel shugenda absolvoval výcvik právě na na strmých útesech Tomogashimy. A díky tomu získalo místo přezdívku „Ostrov shugenda“ (hora askeze). 

Později v období Meiji zde byla postavena pevnost a s ní i maják. 

Tomogashima byla kritickou součástí tzn Statické obrany v 70. a 80. letech 20. století, jenž se zaměřovala na pobřežní ochranu. Využívali ji jako obranu proti cizím lodím, pobřeží byla poseta kanóny. 

Ovšem během druhé světové války nakonec japonská armáda využila hlavně letectvo, takže místní kanóny nevyužili ani jednou. 

Sama květina je jedovatá a vzhledem připomíná pavouka, proto právě název red spider lily.
V době, kdy ještě nebylo zpopelnění je často zasazovali poblíž hřbitovů, aby zabránili divokým zvířatům a hlodavcům sežrání mrtvých. A právě tady započalo spojení se smrtí.

Jméno květiny také často odkazuje na "druhý břeh" a její zářivé barvy mají převést duši zemřelého do posmrtného života. Často ji používají při pohřbech.

V dnešní době se také vysazuje kolem polí, aby chránila úrodu před hlodavci.

Aby toho nebylo málo, některé příběhy tvrdí, že květina kvete cestou odloučených milenců... S tím, že si nejsou souzeni a nikdy by se neměli znovu setkat.

Ale i když se Higanbana spojuje se smrtí a rozchody, také je nezbytnou součástí příchodu podzimu. Nepřináší jen chladnější počasí, ale také neuvěřitelně krásnou podívanou. 

Můj první článek o děsivých zábavních parcích Japonska se o tomto parku nezmiňoval a to hlavně proto, že je v úctyhodně zachovalém stavu a až na to, že působí opravdu jako město duchů, ničím jiným neděsí. 

Dne 1. dubna 2011 uživatel s názvem „Mitsjol“ nahrál fotografii uhelného dolu Shime s komentářem: „Tohle by byla skvělá pevnost proti zombie.“ A tím se to všechno tak nějak spustilo. 

Zatímco se z důlní šachty stala vysoce populární haikyo (opuštěná budova, ruina), tak z fotografií věže se staly předměty všech „anti-zombie“ parodií a veřejných diskuzí na sociálních sítích a to od dubna 2011.

Trošku si ji popíšeme:
Má 47,65 metrů a samotná věž byla používaná k těžbě uhlí mezi roky 1943-1945. Jakmile se z ní stala národní kulturní památka, tak byla vyklizena a trochu osvícena. Podle odezvy turistů je struktura stále zachovalá a pro zvědavce dobře dostupná. Na světě už existují pouze 3 stavby tohoto typu, zbývající dvě jsou v Číně a Belgii.

Aspoň víme, kam se schovat, až nějaká apokalypsa nastane, no ne? 

Samozřejmě parodie na zombie pevnost na sebe nenechaly dlouho čekat :D 

Midori no Sono... Už samotné jméno Midori (緑 = zelená) nám říká, jak vypadá okolí. ​

Školka byla zavřena v roce 1992, a od té doby tam zůstalo vše nedotčeno. 

Podívejme se spolu na další opuštěnou budovu neboli haikyo.

Prohlédněte si fotky...